Spolu se svým přítelem Maxem jedete vozem do svého letního sídla. Momentálně se nacházíte v místech, kde dávají lišky dobrou noc. Volume doprava. Všichni se cítíte báječně!

Najednou se ozve hlasitá rána a vozidlo okamžitě zastaví. Vystoupíte. Slušná spoušť! Podvozek auta je rozerván a nárazník je utržený. To nevypadá dobře. Snažíte se zavolat odtahovku, ale není tu signál.

Vydáte se dál po silnici s telefonem nad hlavou a v naději, že nějaký signál chytíte. Marně.

Pak ale spatříte oprýskanou starou značku: čerpací stanice - 1 km. No to je klika! Dva z vás hlasují, že auto dotlačíte. S lapáním po dechu dorazíte k čerpací stanici. K vašemu nemalému překvapení se za ní skrývá malá dílna. Jak na zavolání.

Přátelský, i když trochu podivný pumpař se vám na auto podívá a praví: „Takováhle lochna se jen tak nevidí. Opravit ji, abyste mohli pokračovat v cestě, mi potrvá nejmíň do zejtřka do rána.“ Přátelský chlapík je natolik laskavý, že vám nabídne, abyste strávili noc s jeho rodinou v domě u jezera.

„Já se vám zatím podívám na auto a není to tak daleko,“ praví. „Když vyrazíte hned, dorazíte tam ještě před setměním a stihnete večeři s celou rybářskou famílií... Uvidíme se později!“

„Jó... není to nic extra, dokonce ani nemáme telefon, takže doufám, že vám nebude vadit menší návrat ke kořenům.“