Do očí vám stéká pot. Je vlhko, šero a celé tělo vás bolí. Nikdy jste se ale necítili lépe! Po letech hledání jste přesvědčeni, že jste konečně našli podzemní chrám Ozomatina, velkého vládce Aztécké říše. Příběhů, které se vypráví o chrámu, je bezpočet. Většina těch, kteří do chrámu vstoupili, už nikdy neviděli denní světlo. Prý se stali obětí zmijí. Příběhy ale také vypráví o Oku Aztéků, o údajně největším diamantu, který kdy kdo viděl.

O chrámu jste poprvé zaslechli od svého učitele dějepisu Františka Apoleóna. Chrámem byl doslova posedlý. Apoleón tvrdil, že i kdyby byla šance na objevení byť pouhé jedno procento, stálo by to za celoživotní hledání. Během stáže pod jeho vedením část obsese přešla i na vás.

Sám Apoleón se nakonec vydal bádat do Mexika. Pravidelně vám psal dopisy a popisoval dosavadní průlomy. Po jednom z těchto dopisů se veškerá komunikace odmlčela. Další důvody, abyste se sami vydali do Mexika, jste už nepotřebovali. Následovaly 4 roky života v džungli, během kterých jste ani jednou své rodné Čertovy lázně nenavštívili. To samé platilo i pro váš tým: všechno to byli skvělí studenti, ze kterých se stali hledači pokladů.

Všechna ta tvrdá práce a ústupky vás nakonec přivedly sem, 10 metrů pod zemí v srdci mexické džungle.

Cítíte, že i když je Oko Aztéků na dosah ruky, tak ta nejnebezpečnější část cesty je teprve před vámi. To, že chrám není jen pouhá legenda, se vám potvrdilo, tak proč nevěřit i tomu ostatnímu. Oko Aztéků mělo předurčeno setrvat pohřbené hluboko pod povrchem, dokud se nenajde vyvolený, který by jej vynesl na denní světlo. Proto, když byli vládce i s diamantem pohřbeni, zkonstruovali Aztékové důmyslný hlavolam, který by zajistil, že se k pokladu nikdo nepovolaný nedostane. Kdyby by se to i přesto někomu podařilo, další vývoj událostí by podle legend nebylo nic příjemného. Ze všech děr by začali vylézat hadi a stropy místností by se zbortily na narušitele. Vzhledem k tomu, že se spíše než za „vyvoleného“ považujete za historika s přebujelou fantazií, jsou podle vás obavy na místě.

Konečně jste stanuli před dveřmi z masivního kamene, na kterých byl vytesán znak Aztéků. Své skupině jste vysvětlili, že pro Aztéky je nejsvatější číslo 360. Jejich kalendář má 360 dnů a umění i svatá písma byla vždy vytvořena z kulatého kamene – dokonalých 360 stupňů. Přesně, jak to legendy předpověděly, okamžitě po otevření dveří začala do nějakého zařízení pomalu, rychlostí srdečního tepu hada, kapat voda. Po naplnění se tu mělo rozpoutat peklo. Vzhledem k tomu, že srdce hada tluče rychlostí jednoho úderu za sekundu a zařízení se naplní po dokonale odměřených 3 600 kapkách, dělilo vás od smrti 3 600 sekund...

Pouhé okamžiky po vstupu do hrobky se za vámi kamenné dveře zase zavřely a okolím se začalo rozléhat už jen pravidelné kapání vody...