Posledních několik měsíců je tvým domovem věznice a díky rozsudku se odsud podle všeho nedostaneš dalších deset let. Většinu času tu trávíš s malou skupinkou spoluvězňů. První den tvého pobytu tady se tě ujali a hluboko uvnitř cítíš, že jim můžeš věřit. Kryjí ti záda a ty je ujišťuješ, že kryješ zase ty jejich (alespoň nakolik ti to okolnosti dovolují).

Jednoho odpoledne ses pustil do řeči s dalším z vězňů, který ti prozradil, že ve tvé cele dříve přebýval geniální matematik Walter Castle. Ten byl před nějakou dobou přemístěn do jiné věznice. Walter Castle se stal mezi vězni legendou. Ředitel věznice i stráže se ho báli. Nebylo to kvůli tomu, že by byl kdovíjaký svalovec, ale že by mohl utéct. Útěk z vězení by zničil jejich reputaci. Vymysleli si proto, že se Walter dostal do potyčky a zbil jiného vězně. Walter by nepřepral ani dítě, ale to jim nebránilo v jeho převozu do vězení s maximální ostrahou na druhé straně země.

To, že ve tvé cele žil matematik, tě nijak nepřekvapilo. Vysvětlovalo by to ta čísla a zvláštní rébusy vyškrábané na stěnách.

Myšlenka na svobodu tě donutila se o všech těch podivnostech v cele zamyslet. Pořád myslíš na to, jestli je to všechno součástí nějakého většího plánu na útěk z pekla, který se ti stal domovem.

Už těch několik měsíců ve vězení ti připadá jako roky a pokud by se naskytla příležitost, bez váhání by ses rozhodl pro život na útěku. Podařilo se ti sebe sama přesvědčit, že na útěku by nebylo nic nespravedlivého. Odsoudili tě na deset let ve vězení za zločin, který jsi nespáchal. Deset let života bez naděje na budoucnost za to, že je člověk ve špatný čas na špatném místě. To jde jen těžko nazvat spravedlností.

Jednoho večera během uzamčení na celách jsi pověděl ostatním vše, co ses dozvěděl. Společně jste obrátili celu vzhůru nohama a podařilo se vám najít zalepené obálky ukryté na záchodě. Informace v nich by mohl být začátek vašeho útěku z vězení. Stráže se ze své obchůzky dostanou k vaší cele přesně za hodinu. Mohla byt to být jedna z těch životních příležitostí?