Z toho by jednoho ranila mrtvice! Za takovou chybu by vaše asistentka v laboratoři zasloužila pověsit, ale to už nebude zapotřebí. Tekutina, která se rozlévá z rozbité baňky na podlahu, již brzy spolehlivě zabije všechny v místnosti... Není čas na obviňování. Pokud chcete přežít, musíte začít spolupracovat s ostatními.

Už to bude dávno, kdy jste pro profesora Felsmana začali pracovat.

Není to zrovna milý chlapík. Nikdy pro nikoho neudělal žádnou laskavost, ale v tom, co dělá, je ten nejlepší.

Profesor nikdy neopustil svoji laboratoř, když v ní zrovna někdo pracoval, a vše nebezpečné má zamčené mimo dosah. A když myslíme zamčené, tak opravdu důmyslně zamčené. Profesor Felsman byl poměrně velkým příznivcem konspiračních teorií. Žil v neustálém strachu, že někdo slídí okolo jeho vynálezů. Jediný, komu opravdu věřil, byl jeho syn s dcerou.

O to podivnější je, že i přes zmíněnou nedůvěru a konspirační teorie nechal toho odpoledne svoji zelenou baňku bez dozoru. Odkráčel ve spěchu a nevzal si ani svůj klobouk a kabát. Profesor bez svého klobouku nikdy nikam nechodil. Tentokrát jen křikl: „odneste tu baňku do skříňky a za žádnou cenu ji neupusťte!“ Nikdo neměl tušení, na čem profesor zrovna pracoval, ale bylo to něco důležitého. Jediné, co nám řekl, že ve správných rukách by látka mohla přinést mnoho dobrého. Ve špatných rukách by se ale do světa dostalo něco velmi zlého...

Ruce našeho laboratorního pomocníka bez debat splňují definici špatných rukou. Tři kroky od skříňky ji přemohla panika. Že začínají potíže šlo snadno poznat už podle toho, že se jí protočily panenky a ona se zhroutila na zem. Vše probíhalo jako ve zpomaleném filmu. Všichni jsme mohli sledovat, jak se baňka tříští o podlahu, a střepy se rozlétají po celé místnosti. Výpary stoupající z kaluže ihned naplnily plíce všech přítomných.

Rychle jste zavolali profesorovi, ale ten měl, zdá se, zrovna své vlastní potíže. Podle všeho někde pobíhal a ztěžka dýchal. Jediné, co se vám přes špatné připojení podařilo odtušit, bylo: „...idioti...za hodinu mrtví...protilátka...trezor...“. Poté se telefonát odpojil. Při dalším pokusu o spojení už jste se dostali rovnou do hlasové schránky. Všem je jasné, že není času nazbyt, a nikdo jiný vám nepomůže.

Odtlačili jste vozík stranou a zjistili, že je trezor uzamčený. Po pokusu o otevření zásuvek ve stole se vám podařilo najít jen jedinou, která nebyla zamčená. Věci ze zásuvky by mohlo být to jediné, co vám teď pomůže. Je to vaše jediná naděje!